O plýtvání jídlem

K produkci jídla je zapotřebí velké množství půdy, vody, ropy, lidské práce, energie na přepravu a chlazení, balení a také čas. Přes veškerou náročnost a dopady celého procesu na životní prostředí se celosvětově vyhodí 1/3 roční produkce potravin, kdyby se tímto jídlem neplýtvalo, nakrmilo by zhruba 3 miliardy lidí.

Dle průzkumu veřejného mínění provedeném v roce 2018 byl Čechy označen za největšího „plýtvače“ obchodní řetězec, zatímco domácnostem byl přisuzován nejmenší vliv. Ve skutečnosti mají domácnosti na svědomí více než 53 % vyhozených potravin. Toto je fakt, který si málokterý spotřebitel uvědomuje. Obchody se podílejí pouhými 5 % celkového objemu, za nimi následuje s 11 % oblast produkce, s 12 % veřejné stravování a 19 % se vyhodí ve zpracovatelském průmyslu.

Plýtvání v domácnostech je zapříčiněno např. špatným plánováním nákupu, nakupováním více potravin, než skutečně potřebujeme. Často si ani neuvědomujeme, jaké potraviny již doma máme. Nelze opomenout to, že při vaření často uvaříme více porcí, než sníme, nemluvě o rodinných oslavách. Průměrný Čech vyhodí 200 kilogramů potravin ročně.

Nejen v této době, kdy se mnozí zásobí potraviny, se můžou hodin záchranářské rady od iniciativy Zachraň jídlo:

Věděli jste, že v EU dle výzkumů za 10 % potravinového odpadu můžou data na obalech? Je tu řeč o označeních „Minimální trvanlivost do“ a „Spotřebujte do“. V roce 2018 při výzkumu mezi českými spotřebiteli více než polovina respondentů přisuzuje těmto termínům stejný význam.

„Spotřebujte do“ naleznete u potravin, které jsou čerstvé a snadno podléhají zkáze. Tyto potraviny se po uplynutí data spotřeby nesmí dále prodávat. Při konzumaci je na místě opatrnost. Jedná se např. o mléčné výrobky, chlazené maso, ryby nebo výrobky studené kuchyně.

„Minimální trvanlivost do“ označuje potraviny, které se na rozdíl od „spotřebujte do“ rychle nekazí. Lze je konzumovat a prodávat i po uplynutí doby minimální trvanlivosti, v obchodech musí být viditelně označeny a odděleny od zbytku zboží. Příklady mohou být těstoviny, konzervy, čaje, sušenky a jiné.

Na trhu naleznete i potravin, které nemají žádné označení, např. tomu tak je u ovoce a alkoholu.

V České republice nalezneme mnoho iniciativ, které plýtvání jídlem není lhostejné.

• Iniciativa Zachraň jídlo, která mimoto, že pořádá osvětové kampaně, také komunikuje s klíčovými subjekty a navrhuje konkrétní opatření vedoucí k odpovědnému nakládání s jídlem.

Dále stojí za vydáním kuchařky Zachraň jídlo, ve které naleznete recepty a praktické tipy na to, jak neplýtvat a ušetřit v našem českém prostředí.

• Sdílení jídla, neboli food sharing je možnost, jak sdílet své přebytky, kdy nezáleží na tom, zda jste toho hodně navařili, máte potraviny, které bude nutné brzy spotřebovat To můžete provést několika způsoby, ať už tak jako jste možná zvyklý – se svými spolubydlícími, rodinou či přáteli. Dále můžete zkusit sdílet jídlo skrze např. facebookovou skupinu Sdílení jídla Praha/Food sharing Prague či využít veřejné lednice.

Jejich umístění naleznete na:

www.google.com/maps/@50.077908,14.4497342,11z/data=!3m1!4b1!4m2!6m1!1sz-LiJI2U74uI.kKgYAkLTn468

Např. v Dánsku pravidelně funguje food sharing akce, kde kdokoliv může přijít zachránit jídlo z obchodních řetězců. Pro ukázku, tohle vše se nám ve skupině přátel podařilo před 2 lety zachránit v Kodani.

• Novela zákona platná od roku 2018, která nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 m2 darovat a nabízet potravinovým bankám neprodejné potraviny. Ty by jinak skončily na skládce.

• Paběrkování můžete zkusit, pokud sami chcete nevšedně přispět v této oblasti. Jde o sbírání ovoce a zeleniny, který by jinak zůstalo po sklizni na poli či v sadu. Plodiny většinou na poli zbydou, protože se zemědělcům nepodaří udat obchodním řetězcům, a to většinou kvůli estetickému hledisku, ať už kvůli své velikosti či tvaru, někdy nazývané jako „křivé potraviny“. Tyto zachráněné potraviny jsou darovány do potravinových bank. Chcete se přihlásit, zkuste přes: https://zachranjidlo.cz/paberkovani/

• „Křívé“ potraviny někteří obchodní řetězci již tzv. „křívé“ potraviny prodávají a bojují proti plýtvání potravinami, velkým příkladem je třeba Tesco, to již od roku 2013 spolupracuje s potravinovými bankami, případně určené potraviny poskytují na výkrm zvěře nebo jiné zpracování, tak aby předcházeli skládkování.

• Aplikace jídlov také nabízí pomoc proti plýtvání jídlem, kde zapojené podniky přes ni za výhodnou cenu nabízejí balíčky namíchané z přebytků z daného dne, díky tomu minimalizují objem jídla, který by jinak skončil v koši. V nabídce mají např. i vegetariánský balíček.

• Aplikace Nesnězeno, skrze tuto aplikaci můžete zachránit neprodané jídlo z restaurací za zvýhodněné ceny. Tvůrci této aplikace dokonce zvítězili jako absolutní vítěz v ekologické soutěži E.ON Energy Globe v roce 2019. Díky aplikaci se podařilo ušetřit již více než 3 tuny jídla. V Praze můžete zachránit jídlo již více než 150 zařízení. I v této době, můžete skrze aplikace podpořit restuarace a objednat si takto jídlo.