Jak nakupovat udržitelně a proč secondhandy neřeší fast fashion?
Šaty dělají člověka. A tak naší volbou ovlivňujeme, nejen náš osobitý styl, ale i důsledky, které s sebou každá volba nese. Ovlivňujeme tak životní prostředí, životy lidí i naše zdraví. Módní průmysl je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí, a především v případě tzv. fast fashion (neboli rychlé módy) má velké dopady na pracovní podmínky a zdraví těch, kteří jsou součástí výroby. Pokud nechceme podporovat fast fashion hledejme její opak pomalou módu (slow fashion).
Tento článek bude o tom, jak se lze oblékat udržitelně a sociálně odpovědně. Pro inspiraci je doplněný o ukázky „pomalého“ oblečení našeho Nebaleno týmu.
Jaký odpad se skrývá za naším oblečením?
Než získáme použitelný materiál, je nutné ho nejprve vyprodukovat. Pokud se podíváme na přírodní materiály, jako je např. bavlna, je zde vysoká spotřeba vody, lidské práce a často i pesticidů a hnojiv. Jak jsme uvedli v článku Swapování na jedno bavlněné tričko se spotřebuje cca 2 500 litrů vody.
U syntetických látek je pak nutné vytěžit ropu, což je ekologicky náročný zásah pro životní prostředí. Pro srovnání uhlíkové stopy C02 u těchto možností: jedno polyesterové tričko má skóre 5,5 kg, zatímco bavlněné tričko 2,1 kg.
Až 90 % veškerého vyrobeného oblečení obsahuje polyesterová, elastanová nebo akrylová vlákna. Tato vlákna se uvolňují při praní a dostávají se tak do odpadních vod. Během jednoho praní to je až 700 000 mikrovláken, které se dále dostávají do pitné vody a do moří. Zabránit tomu můžete třeba se speciálním pracím pytlíkem, který vznikající mikroplasty zachycuje.
Následuje proces zpracování vláken na látku, u kterého je spotřebováno velké množství energie. Poté dochází k bělení a čistění látky a následnému barvení. 5 trilionů litrů vody, je množství, které celosvětově v textilním průmyslu je spotřebováno na barvení látek. Pro představu, to jdou dva miliony plaveckých bazénů. Tyto barvy obsahují nebezpečné chemikálie, které způsobují podráždění kůže a dýchací problémy. Navíc v některých případech je znečištěná voda vypuštěna zpět do přírody, což je nebezpečné, jak pro živočichy, tak i lidi, kteří jsou ve styku s touto vodou. Dále je tu velký odpad z nevyužitých zbytků látek (ročně tak vzniká 80-90 tun textilního odpadu) a musíme také zahrnout přepravu oblečení.
Oděvní průmysl vytvoří ročně 1,2 milion tun skleníkových plynů, což je více, než celkové emise z letecké a lodní dopravy.
Slow fashion (pomalá móda)
Pomalá móda je odpovědná móda vůči životnímu prostředí, lidem i zvířatům. Pod tímto pojmem si můžete představit módu: etickou, udržitelnou, fairtrade (férovou), oblečení z druhé ruky, opravu a přešívání oblečení, lze tam dále zařadit i lokální a nezávislou módu.
Proč volit pomalou módu místo té rychlé?
Většina oblečení je vyráběna v zemích třetího světa (např. v Bangladéši, Vietnamu), kde firmy nacházejí levnou pracovní sílu, což je jedním z důvodů levné ceny fast fashion. V továrnách, kde se oblečení vyrábí pracují z 85 % ženy, které si za celý den vydělají zhruba 3 dolary. Často pracují v nebezpečném prostředí, kde nejsou respektována lidská práva a není zde s nimi férově zacházeno. Bohužel to není to nejhorší k čemu dochází, v tzv. sweatshopech se pracuje 10-14 hodin (i více), jsou zde mizerné pracovní podmínky (např. nebezpečné chemikálie, málo vzduchu a vysoká teplota) a v takovýchto továrnách pracují i děti.
Na rozdíl od toho, férová etická móda zajišťuje férové podmínky pro zaměstnance, včetně férové mzdy a bezpečnosti práce. Pomalá móda je vyrobena z kvalitních materiálů, životnost takového oblečení je díky tomu mnohonásobně delší. Ačkoliv se na první pohled může jevit cena slow fashion jako drahá, jedná se o spravedlivou cenu vzhledem ke kvalitě, k pracovníkům a životnímu prostředí. Doporučuji shlédnout dokumenty, které se této problematice věnují a pokud rádi uvažujete pragmaticky, zkuste si spočítat cenu za jedno nošení (cost pear wear). Kvalitní oblečení, které nabízí slow fashion vám vydrží několik let, zatímco kousek z fast fashion si můžete obléct párkrát a ztrácí vám kvalitu. Tedy zpočátku dražší investice do pomalé módy se vám časem vrátí.
Inspirace
Pokud byste rádi více porozuměli tomu, proč je tato cena spravedlivá, doporučujeme seriál Sweatshop, dokumenty The true cost (Opravdová cena) a Co se nenosí.
Dále se tomuto tématu věnují kampaně a hnutí „Who Made My Clothes“, organizace NaZemi a Obuj se do toho. Za přečtení stojí kniha Příběh skříně, kterou autorka volně ke stažení nabízí zde: (http://www.veronikablabla.cz/).
Velkou inspirací při psaní tohoto článku mi byl kapitola věnovaná oblečení z knihy Život skoro bez odpadu, kterou seženete u nás v Nebalenu.
Udržitelné desatero: Jak na slow fashion a redukci oděvního odpadu – jděte na to minimalisticky (aneb méně je více)
- Opravujte své oblečení – prodloužíte tím jeho životní cyklus
- Upcycling – předělejte staré oblečení, v něco, co může opět sloužit
- Půjčujte si oblečení: od vašeho okolí či v půjčovnách.
- Swapujte (více v článku o swapování: https://nebaleno.eu/2020/03/09/swapovani/#iLightbox[gallery26082]/0
- Nakupujte oblečení z druhé ruky (preferujte charitativní obchůdky)
- Vybírejte dle certifikátů
- Podporujte lokální designéry (navštivte třeba Fler.cz, či Slou Days a jiné)
- Etická móda na jednom místě (např. Etikbutik, NILA, Greenbutik a jiné)
- Oblečení, které nepotřebujete pošlete nejprve dál (swapy, bazary), případně nastříhejte a udělejte hadry nebo vhoďte použitelné oblečení do charitativního kontejneru na textil
- Používejte, co již máte
Jděte na to minimalisticky
Jestli mě něco minimalismus naučil, tak to je pokládání otázky „Potřebuji to?“ Pokud je odpovědí ano či možná. Ptám se ihned poté „Doopravdy to potřebuji? Proč to chci?“
Předtím než pořídíte nový kousek, ověřte si, zda to doopravdy potřebujete. Pokud máte pocit, že potřebujete, zapřemýšlejte, jaký je váš skutečný motiv ke koupi. Jde o impulzivní nutkání nebo dlouhodobou potřebu? Pokud se nejedná o něco opravu urgentního, je ideální s nákupem nějakou dobu počkat, ideálně třeba měsíc. Po této době můžete objektivně zhodnotit, zda váš zájem trvá.
Zároveň, mějte přehled o tom, jaké oblečení už máte. Přemýšlejte, zda nový kousek bude možné kombinovat s tím, co už vlastníte. Ideální je vytvořit si postupně tzv. kapsulový šatník.
Nakupujte oblečení z druhé ruky
Využívat můžete online či offline řešení. Můžete využít online bazarů a secondhandů (např. aplikace Vinted, Market place na Facebooku, online bazary a jiné). Nevýhodou je, že v některých případech může být problematické dané oblečení před pořízením vyzkoušet.
Secondhandy vs. charitatitvní sekáče
Oblíbenou a levnou variantou, která částečně vede k méně odpadu jsou vedle swapů, online bazarů i kamenná místa s oblečením z druhé ruky. Nejčastěji využívanou možností jsou tu zpravidla secondhandy. Pak tu máme ještě charitativní obchody, kamenné bazary, bleší trhy, vintage obchody.
Proč si raději vybrat charitativní obchod než secondhand?
Secondhandy neřeší problémy s rychlou módou. Poptávka, určuje nabídku. Tedy, pokud je poptávka po zboží ze sekáčů, budou tu stále lidí, kteří nakupují bez výčitek fast fashion, protože vědí, že mohou jednoduše po krátkém nošení toto oblečení odložit a koupit si další neudržitelné kousky. Dalším problémem je, že u oblečení ze secondhandů dochází k velkému převážení, tím vzniká významná uhlíková stopa. Většinou to funguje tak, že oblečení ze západní Evropy je přesunuto k nám do České republiky, to, co nenajde využití u nás je přesunuto dál na východ, postupně se dostane až do Afriky.
Na rozdíl od toho charitativní obchůdky z pravidla prodávají oblečení, které bylo darováno zde v České republice, ušetří se emise za dopravu a navíc tak přispíváte peníze na dobrou věc.
Ze své zkušenosti můžu doporučit např. obchod Přestupní stanice, která poskytuje práci lidem bez domova a pro širokou veřejnost připravuje různé přednášky a workshopy.
Nakupujte oblečení s vybranými certifikáty
- Na začátku článku jsme zmínili, že při výrobě bavlny jsou používány pesticidy, následně je chemicky bělena a barvena. Tomu se můžete vyhnout při nakupování bio bavlny s certifikátem The Global Organic Textile Standard (GOTS).
- Kupujte oblečení s certifikátem Fair Wear Foundation, které bylo vyrobeno ve férových podmínkách. Tedy zaměstnanci vy výrobních továrnách byli férově zaplaceni a pracovali v bezpečném prostředí.
- Pokud chcete řešit svůj výběr, co nejkomplexněji, tedy chcete férovou a udržitelnou módu je tu Certifikace Cradle to cradle (C2C). Ta hodnotí firmy a produkty dle 5 kategorií v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Kategorie jsou zdravotní nezávadnost materiálu, možnostech opětovného použití materiálu, využívání obnovitelných zdrojů ve výrobě, zodpovědného zacházení s vodou, férovosti vůči přírodě a lidem.
- Při vývěru etického ošacení preferujte spíše přírodní materiály než ty syntetické. Syntetické jsou zpravidla vyrobeny z ropy a nejsou rozložitelné ani recyklovatelné. Můžete zvolit i variantu oblečení vyrobeného z recyklovaných pet lahví či výrobky, které obsahují plasty vylovené z oceánů (podporujete tak čištění oceánů). Pokud chcete pořídit koženého u veganskou „kůži“ zkuste třeba něco z materiálů jako jsou korek (z korkového dubu), piňatex (z listů ananasovníku), či materiál z fermentovaného čaje kombuchy. V případě, že uvažujete o koupi výrobku z pravé kůže, vybírejte ty z certifikáty certifikát Pelle al vegetale. Taková kůže je totiž vyrobena přírodně, bez chemikálií a je sekundárním produktem masného průmyslu, příkladem je třeba česká značka yrnche.
Oblečení, které nepotřebujete pošlete nejprve dál
Pokud své oblečení chcete z dobré vůle darovat na charitu. Zkuste ho nejprve poslat někomu přímo dál, máte tak větší jistotu, že se využijte. 90 % oblečení, co je darováno na charitu, končí ve spalovnách či textilních skládkách.
Závěrem
Jste začátečník, co se týče pomalé módy? Vůbec nevadí, můžete jít na to pomalinku krůček po krůčku. Není nutné se zbavit veškerého oblečení, které už vlastníte, protože není etické a udržitelné.
Právě naopak, využívejte prvně to, co už máte, to můžete doplnit o jinou pomalou módu, jako naše kolegyně Johanka. Zbavujte se toho, co už vám nedělá radost a nečinně leží ve skříni, takové oblečení může posloužit dále (věnujte, vyswapujte). Opravujte a předělávejte, třeba i staré oblečení po babičce jako naše Ema. Pokud rádi tvoříte, můžete využít vaše staré látky a nebo pořídit látky z ekologické galanterie a opravárny Textile Mountain. Tam prodávají zachráněné látky, které by jinak nenašly další využití a zamířily na skládku a nebo do spalovny. Je neuvěřitelné, kolik věcí můžete najít „v koši“, respektive u popelnice, stačí koukat kolem sebe. Příkladem může být outift Kamči, která tak nečekaně narazila na věci, které sháněla v udržitelné verzi nějaký ten pátek. Nebojte se toho, není potřeba lovit v popelnicích, takovéto poklady jsou zpravidla u popelnice dané tak, abyste si jich všimli. Jsou čisté a v dobrém stavu, aby je někdo ještě zachránil, stačí jen vyprat.
Pokud sháníte něco nového, předchozí varianty nefungovaly, a především chcete podpořit udržitelné a sociálně odpovědné podniky, nakupujte kvalitní pomalou módu od značek, které dělají něco navíc, stejně tak jako Janča a kamarád Marek.
Věříme, že vás i příběh našeho oblečení inspiroval. Pravdou je, že všichni z nás vlastní svůj pomalý udržitelný mix z výše uvedeného, a tak nám to zatím funguje nejlépe. Postupně minimalizujeme, máme přehled o tom, co vlastníme a známe příběh našeho oblečení. Vzájemně se inspirujeme a nosíme to, co nám dělá radost a ostatní udržitelně posíláme dál. Jaký je příběh vašeho oblečení?
Tak jako i ve vztazích se často vyplácí jít na to pomalu a s rozmyslem, tak i ve výběru vašeho oblečení to má smysl. Zeptejte se sami sebe: doopravdy to potřebuji? A pokud si pořizujete něco nového, zkuste se zamyslet, jakou to má skutečnou cenu?
